Kde se vzala postel a matrace?

Ne každý má na růžích ustláno a ne vždy spávali lidé vleže. Kdysi dávno se spalo spíše v sedě, nebo v „pololeže“.  A protože hygiena byla minimální, postele našich předků se jen hemžily špínou, havětí a hmyzem. Proto přibližně 3000 let př. n. l. se lidé snažili nespat přímo na zemi. Přibližně z té doby pocházejí historická lůžka, která byla objevena ve Skotsku. Ta byla vytvořena z krabic nebo kamenů a pravděpodobně změkčena slámou nebo bavlněnou výplní. První postelí byla široká dřevěná lavice. Přes den se na ní sedělo a v noci spalo. Zpočátku bývaly velmi jednoduché, později krásně zdobené a teď jsou zase jednoduché….

Kde se vzala matrace

Římané přišli s prvními matracemi, které byly vystlané peřím, slámou, nebo bavlnou. Samozřejmostí už byl potah matrace, který byl zhotoven z dražších, příjemných látek. Dalo by se říci, že život římské smetánky se dominantně odehrával vleže. Běžnou součástí lepší římské domácnosti totiž bylo nejenom klasické lůžko k ležení, ale také extra lože pro dvojice, lože určené ke stolování, lože určené ke studování a čtení, a mimoto také velmi honosné lože pro mrtvé.

Exotické postele starověku

Ve starověku používali lidé v oblasti Egypta a Persie rámová lůžka, která byla podélně prohnutá, tak jak to vidíme u dnešních zdravotních matrací. Na této konstrukci potažené kůží měl ležící hlavu a nohy při spánku výše, aby došlo k jejich odkrvení a odpočinutí. Staří Egypťané dokonce znali i lůžko skládací, neboli cestovní.

Později, v období antiky vznikla první pohovka - lenoška. Vznešený člověk ve starověku na ní dokázal trávit celé dny i hodiny. Spal na ní, jedl i pil, hrál hry a přijímal návštěvy, psal dopisy i řešil dění v domácnosti. Pro co největší pohodlí se bohatí panovníci obklopovali hromadami krásných měkkých polštářů a barevných přikrývek.

Největší rozmach zaznamenaly postele v době vrcholného středověku, přibližně ve 13. století. Do módy se dostala nebesa, vzácné materiály, přikrývky a velké množství dekorativních polštářů. Konstrukce samotné postele šla mírně do pozadí. Prioritou byly použité materiály, matrace a druhotný sortiment. Hitem se stala závěsná lampička, která zdobila čelo postele. Poddaní nebo chudší měšťané si luxus nemohli dovolit, přesto měli velmi prostorné postele.

V severských zemích, kde bylo chladněji, se vyráběla masivní lůžka z tvrdého dřeva. Tyto postele se doplňovaly těžkou slaměnou matrací. Svůj osobitý styl projevili při výrobě postele také Vikingové. Prohnuté příčky z tenkých prkének zajišťovaly matraci pérování a tím pohodlnější spaní. Tento systém se osvědčil a používal se mnoho století. Nahrazen byl až při vynálezu drátěnky - pružné kovové sítě, která byla umístěna v rámu postele.

Postele vypadaly jako malé chaty

Románská lůžka byla charakteristická vyřezávanými sloupky nohou a okrajů rámu. A protože na spáče občas nepříjemně foukalo, začaly se postele zakrývat různými závoji. Proto také vymysleli malou stříšku nad postel, tedy tzv. nebesa. Ta se s různými obměnami používala i v gotice a renesanci. Napřed měla podobu stříšky nad hlavou spícího, tzv. baldachýn. Později  přibyly těžké shrnovací závěsy. Taková baldachýnová postel byla velmi nákladná. Někdy měla obrovské rozměry a podobala se malé chatě. Často byly tyto robustní postele pečlivě nazdobeny vyřezávanými ornamenty a čalouněny vzácnými látkami. Postel tak byla často jediným místem, kde bylo v chladných panstvích opravdu teplo.

Matrace z této doby jsou vystlané bavlnou a lnem, takže o komfort rozhodně není nouze. Mimoto se také do vystýlky přidávaly koňské žíně a kokosová vlákna. Samozřejmostí se stal bavlněný potah matrace.

Později, v období baroka a rokoka, tedy v 17. a 18. století, se už používaly baldachýny lehčí. Z Francie pak přišla úplná novinka, lehký nábytek bílé barvy zdobený zlacenými reliéfy květin. O století později se při výrobě lůžek začaly používat kovové trubky. Dvacáté století pak přineslo sektorový nábytek. Velká nazdobená monstra zůstala na zámcích.

Latex a nová doba

V roce 1926 byla vyvinuta první latexová pěna a záhy přišla i myšlenka použít ji do matrací a polštářů. Podle objevitele latexové pěny, Dunlopa, byly výrobky nazývány Dunlopillo a prodávali se výhradně britské královské rodině. Velkým objevem byly také vodní matrace nebo vynález takzvané paměťové pěny roku 1970, která se dnes používá na většinu kvalitnějších matrací. Původně se jedná o technologii NASA.